Roadshow

Highlighty diskuse

●    Rozvoj čisté energetiky znamená větší nezávislost a soběstačnost Česka i levnější energie, a to by mělo být společným zájmem všech napříč politickým spektrem. 

●    I v Mostě vyčnívalo mezi diskutovanými tématy stabilní prostředí pro rozvoj byznysu a investic, extrémní výkyvy v diskusi o dekarbonizaci ničemu neprospívají. Firmy by ocenily jasnější rámec a dlouhodobou strategii státu, v souladu s kterou mohou plánovat. 

●    Veřejné zakázky budou ještě důležitějším nástrojem pro uplatnění čistých technologií, Clean Industrial Deal nově umožní zohlednit uhlíkovou stopu z 20–30 % v kritériích veřejných zakázek. I zde je potřeba edukace.

●    Cirkulární ekonomika je jasným byznysovým potenciálem regionu, odpadní meziprodukty z průmyslové výroby se mohou díky chytrým investicím a výzkumu stát cennou komoditou. Univerzity v této oblasti sehrávají už dnes klíčovou roli. 

●    Dobrou zprávou je, že region se nepotýká s hrozbou „odlivu mozků“, naopak zájem o průmyslové obory vzrostl o 12 %, a spolupráce univerzit a průmyslových firem je tu na vzestupu. 

V mostecké knihovně proběhly hned dvě diskuse se skvělým obsazením, diskutující v prvním panelu se zaměřili na strategii dekarbonizace na Mostecku, v druhém pak více do detailu na sdílení dobré praxe ze státní správy i místních společností. Diskusím předcházela již tradičně také debata se studenty technologických oborů na střední škole Educhem. 

Dekarbonizace jako zásadní příležitost pro regionální průmysl 

Úvodní diskuse se účastnili Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, předseda správní rady ApBB, Martin Růžička, ředitel pro dekarbonizaci ve společnosti ORLEN Unipetrol, Jana Morávková, ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost, Jan Brázda, partner a lídr pro udržitelnost ve společnosti PwC, a Jan Losenický, starosta města Kadaň. Moderování se zhostil šéfredaktor serveru Obnovitelně.cz Ondřej Novák. 

„Dříve se v Ústeckém kraji těžilo 100 milionů tun uhlí ročně, dnes je to jen nějakých 8 milionů tun. Tato surovina tedy pomalu přestává být tématem v teplárenství i energetice obecně. Musíme se také s kolegy v Bruselu bavit o tom, že tahle země bude potřebovat zemní plyn ještě určitě dalších 15 až 20 let jako přechodové médium pro transformaci na nízkoemisní teplárenství, abychom mohli zachovat naši robustní soustavu centrálního zásobování teplem,“ vyjádřil se hned v úvodu debaty Kamil Čermák z ČEZ ESCO. 

„Co se týká dekarbonizace obecně, tak česká diskuse o ní se bohužel často omezuje na téma zákazu spalovacích motorů, přitom téma je to mnohem širší. Například zateplené moderní budovy, které spoří energie i emise, nebo efektivnější provoz průmyslových firem je bezesporu něco, co si přejeme všichni, a co je zároveň klíčovou součástí dekarbonizace. Základem je pragmatický přístup všech stran a omezení jakékoliv ideologie, která rozvoji moderní energetiky neprospívá. Přesně takový postoj vnímáme i od svých zákazníků, se kterými jsme v denním kontaktu,“ dodal Kamil Čermák svou zkušenost z dennodenní praxe.

Martin Růžička, ředitel ORLEN Unipetrol pro dekarbonizaci, navázal a uvedl, že snižování uhlíkové stopy jejich produktů je pro ORLEN Unipetrol v zásadě nutnost, kterou požadují i jejich zákazníci a odběratelé. „Máme teď čerstvou zkušenost, kdy účast ve výběrovém řízení je podmíněna výší naší uhlíkové stopy, která neodpovídá požadavkům. Abychom naši uhlíkovou stopu snižovali, plánujeme rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využívání alternativních surovin. Náš byznys to v zásadě jen udrží tam, kde jsme teď. Přesto vidíme příležitost hlavně v cirkulární ekonomice ve výrobě plastů,“ říká Martin Růžička. Dále zdůraznil potřebu stabilního legislativního prostředí a předvídatelné strategie státu: „Nejistota je to, co nám to celé komplikuje a brzdí, ta česká diskuse, jestli dekarbonizovat ano nebo ne, a jak moc, zneklidňuje naše investory i nás jako investora," zdůraznil. 

Nacházet společnou řeč byznysu tváří v tvář takové výzvě, jakou je dekarbonizace těžkého průmyslu, teplárenství a celkově ekonomiky, je hlavním posláním Aliance pro bezemisní budoucnost. „Dalo by se čekat, že zrovna v Ústeckém kraji bude diskuse o dekarbonizaci nadmíru náročná, ale je to právě naopak, je velice pragmatická. My vždycky říkáme, že jako Aliance nejsme spolek přesvědčených. Jedním pilířem našich aktivit je edukace, proto jsme dnes byli na střední škole debatovat s generací Z, a druhým pilířem je propojování byznysu, aby byl společný hlas směrem ke státu jednotnější a silnější,“ uvedla v diskusi ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost Jana Morávková.

Jan Brázda, partner a expert na udržitelnost z PwC vyzdvihl projekty, které už se v lokalitě podařily: „V Česku tolik diskutovaná elektromobilita tvoří asi jen 7 % Green Dealu, zbytek jsou úsporná řešení pro budovy, energetika nebo právě cirkulární ekonomika - o tom všem se tu dnes bavíme. Třeba české Zell am See, místní oblíbené Jezero Most, je také součástí zelené tranzice, když bylo vedle státních a městských peněz financováno i z evropských fondů v rámci transformace uhelného regionu,” zmínil Brázda. 

Veřejné zadávání jako klíčový nástroj rozvoje čistých technologií 

Brázda dále vyzdvihl klíčovou část Clean Industrial Dealu, který navazuje na Green Deal a upravuje pravidla pro veřejné zakázky: „Díky CID nově veřejný zadavatel může dát při hodnocení projektů 20–30% váhu uhlíkové stopě dodavatele a nemusí se bát, že někdo bude rozporovat, že nesoutěží čistě na cenu a upřednostňuje dražší technologii. To je určitě správná cesta, byť pořád vyžaduje jistou míru odvahy, protože takové projekty, byť strategické, může opozice snadno napadat. Toto riziko ale lze výrazně zmírnit edukací zadavatelů a také ÚOHS, aby všichni aktéři novou regulaci správně pochopili a podporovali.“

V druhé části odpoledne se diskuse často stáčela k povolovacím procesům i státní podpoře pro strategické, nejen energetické projekty. Povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá i 10 let. Zástupci byznysu tedy vyhlížejí klíčovou legislativu, tzv. akcelerační zóny, v nichž by povolení energetických projektů mělo trvat zhruba rok až dva. 

Lokální zkušenost zprostředkoval starosta Kadaně Jan Losenický: „My jsme v Kadani na špičce s EPC projekty, vypracovali jsme je hned zpočátku pro úplně všechny naše veřejné budovy. A i když se investice vrátí po 12 letech, úspory energií budou okamžité,” uvedl Losenický. „Máme tu (v regionu) vznikající solární parky, lithium, bude se tu transformovat teplárenství, v Tušenicích je v plánu vybudovat modulární jaderný reaktor, to jsou všechno příležitosti. Jako město chceme využít toho, že se tu bude všechno zásadně transformovat, chceme tomu jít naproti a být v tom lídři,” říká Losenický. 

„Máme pověst průmyslového, ale zároveň nejchudšího regionu, teď nastává příležitost tohle změnit. Pojďme být, když ne “Sillicon valley”, tak “Lithiovým údolím” tady v Podkrušnohoří, kam lidi budou rádi jezdit a region bude bohatnout přesně v duchu toho, co se nazvalo “spravedlivou transformací”,” uvedl dále Losenický. 

Druhý panel pak byl věnován konkrétnějším příkladům z praxe, zasedli v něm Václav Zahradníček, náměstek primátora města Most, Jan Wedlich z Inovačního centra Ústeckého kraje, Vladimír Skalník, ředitel Energetického centra Ústeckého kraje, Martin Hausenblas, ředitel významné lokální společnosti Malfini a známý ústecký patriot, a dále Pavel Krystyník, proděkan pro vnější vztahy z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

ESG reporting jako příležitost pro růst firem 

Martin Hausenblas přispěl za společnost Malfini pozitivním přístupem k ESG reportování, které uchopili jako příležitost zmapovat svoje podnikání a najít v něm ještě víc potenciálu pro rozvoj a zisk. Jeho pohled sdílel i zástupce ředitele Inovačního centra Ústeckého kraje Jan Wedlich, který se společností Malfini spolupracuje právě na školeních v oblasti ESG pro další firmy v regionu. 

Pavel Krystyník z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně popsal mj. konkrétní projekt cirkulární ekonomiky, na kterém univerzita aktuálně spolupracuje, jde o nový postup přeměny odpadní viskózy z textilní továrny na aditivum do půdy. Nová technologie by měla být brzy připravená k uvedení na trh.

Vladimír Skalník z energetického centra v diskusi zmínil limity lokálního rozvoje obnovitelných zdrojů, ať už jde o nedostatečnou fyzickou kapacitu sítě a infrastruktury, nebo právě složitou definici akceleračních zón, které naráží na několik ochranných pásem. V současné podobě definují akcelerační zóny pro krušnohoří relativně málo míst, kde by obnovitelné zdroje bylo možné stavět. Krajský úřad s odborníky proto hledá příležitosti v nižších typech elektráren, pro které je povolování o něco snazší. 

Martin Růžička v závěru shrnul místní potřebu – aby v zájmu byznysu a úspěšné transformace regionu stát urychlil povolovací procesy a podpořil klíčové projekty stabilním financováním: „Stát by měl hledat cesty, jak umožnit rychleji postavit strategické stavby a provozy, abychom mohli jako průmysl efektivně přispět k tomu společnému veřejnému zájmu, kterým dekarbonizace je.“ 

Další zastávky alianční Roadshow se uskuteční v Mladé Boleslavi a v Třinci, kde bude tématem mj. elektrifikace provozu Třineckých železáren.

Powered by Froala Editor