Finance

Garant sektoru:

Aktuální stav finančního sektoru

Většina hlavních světových bankovních skupin se připojila k hlavní dekarbonizační iniciativě světového bankovního trhu – Net Zero Banking Alliance (NZBA). Její signatáři se zavázali přijmout opatření ke splnění dosažení uhlíkové neutrality financovaného portfolia do roku 2050. NZBA představuje v současné době celosvětově 41 % všech bankovních aktiv.

Největší dekarbonizační výzvy ve finančním sektoru

Zelená tranzice v českém bankovnictví čelí několika významným problémům, které omezují její úspěšnou implementaci. Tři nejzávažnější z nich jsou:

  • Chybějící nebo nedostatečně jasný výklad regulace a strategie ČR. Česká republika je členem EU, ale některé specifické lokální regulace a směrnice týkající se zeleného bankovnictví zde ještě nejsou plně implementovány - např. certifikace zelených produktů. Navíc banky i jejich klienti často nemají přístup k dostatečným informacím, výkladu regulace i datům, které by jim umožnily vyhodnotit environmentální a sociální dopad různých investičních možností.
  • Nízká poptávka tažená nejasnou strategií dekarbonizace jednotlivých sektorů v České republice: Ačkoliv zájem o udržitelnost roste, český trh je stále relativně malý a poptávka po financování investic či provozu spojených s dekarbonizací firem i jednotlivců je omezená právě s ohledem na nejasnost dlouhodobé strategie. To limituje banky ve vývoji a nabídce produktů určených pro podporu dekarbonizace.
  • Chybějící nebo nekvalitní data. Data důležitá pro stanovení správné dekarbonizační strategie, ale i nefinanční reporting. Pokud mají banky dosáhnout svých cílů k dekarbonizaci svého portfolia (Scope 3) tj. zejména financovaných aktiv do roku 2050, s poklesem min. - 55 % v roce 2030 je naprosto nezbytně nutné mít k dispozici data o financovaných aktivech všech sektorů (zejm. sektoru budov, kde akutní nedostatek a nedostupnost PENB neumožňuje bankám efektivně podpořit dekarbonizace tohoto sektoru).

Výzvou dekarbonizace pro banky je:

  • Schopnost financovat dekarbonizaci jednotlivých sektorů a přechod na obnovitelné zdroje – nepřipravenost firem, nejasná strategie dekarbonizace jednotlivých sektorů, složitá evropská legislativa a pomalá transpozice do českého práva
  • Sladit regulatorní požadavky se závazky NZBA a strategií ČR, také standardizace datových podkladů či výpočtů US a koordinace cílů lokálních vlád a ECB.
  • Časový horizont naplnění trajektorie dekarbonizace zejména pro banky s větším podílem financování emisně náročných oborů (energetika, hutnictví, cementářství, těžba fosilních paliv) budou obtížněji dekarbonizovat

Dopady dekarbonizace na daný segment a možnost jeho transformace

Pozitivní dopady:

Nové příležitosti - financování dekarbonizačních projektů plus získání nových klientů a nových projektů. Dekarbonizace vytváří nové trhy a investiční příležitosti v oblasti udržitelné energie, zeleného stavebnictví a dalších ekologicky orientovaných odvětví. To může českým bankám umožnit nabídnout nové produkty a služby.

Regulační konformita: EU již implementuje různé regulace a směrnice zaměřené na dekarbonizaci. Proaktivní přístup k financování dekarbonizace může českým bankám usnadnit splnění těchto regulací a snížit riziko sankcí nebo reputačního poškození

Překážky

  • Náklady spojené s odstupem od financování klientů spojených s fosilním průmyslem. Přechod na zelené technologie a produkty může být finančně náročný, což zvyšuje kapitálové náklady bank. To může mít dopad na rentabilitu, alespoň krátkodobě.
  • Riziko Stranded Assets: Banky, které mají vysokou expozici k fosilním palivům a jiným odvětvím vytvářejícím emise skleníkových plynů, mohou čelit riziku "stranded assets" (majetek, který ztrácí hodnotu rychleji, než bylo očekáváno) v důsledku změn v energetickém mixu.
  • Složitost hodnocení rizik: Nové formy investic a půjček spojené s udržitelným financováním vyžadují složitější hodnocení rizik a přínosů, což může komplikovat rozhodovací procesy a zvyšovat operativní náklady.

Jaký je potenciál pro ČR?

  • Důrazné snižování přímých emisí (snižování objemu firemních fleetů, přechod na obnovitelné zdroje energie, digitalizace nabídky produktů a služeb a na to navázaná redukce tradiční pobočkové sítě
  • Podpora tranzice na zelenou ekonomiku prostřednictvím nabídky úrokově zvýhodněných produktů navázaných na projekty v souladu s cíli a závazky „Zelené dohody“.
  • Efektivní využití nadbytečné likvidity na českém bankovním trhu, jež je nyní predominantně využívána pro financování českého státu prostřednictvím jeho dluhopisů. Český bankovní sektor je dobře vybaven jak kapitálem, tak likviditou, aby významně napomohl k realizaci investičních celků, jež naplní dekarbonizační strategii státu jako takovou.

Legislativní zátěž, případně nedostatek v legislativním zakotvení

  • Velká administrativní zátěž spojená s legislativou týkající se udržitelnosti (Taxonomie, CSRD, SFDR)- EU nařízení pro korporátním reportování o udržitelnosti (CSRD) – povinnost pro banky, finanční instituce i pro větší korporátní společnosti reportovat o zelenosti úvěrových portfolií a CAPEXů – složitost sběru dat o financovaných projektech i klientech – neexistence dat, nejasnosti při interpretaci technických kritérií, obtížnost při prokazování a ověřování dokumentů a dat, neexistence standardů, nízká odborná podpora ze strany státu.
  • Nedostatečně daňové úlevy a další motivační iniciativy
  • Nedostatečná aktivita v širším záběru dotačních titulů a protichůdná legislativa ve vztahu k elektromobilitě
  • Měnící se přístup k investičním či provozním dotacím (např. fotovoltaické elektrárny)

Členové

Hlavní partneři

Partneři

Členové

Za mediální podpory

Přihlášení nového člena